Keltské hradiště

Hradiště leží na staré obchodní stezce nad vltavským meandrem při soutoku Vltavy a Křemžského potoka. Keltské oppidum má plochu přibližně 26 hektarů a byly zde dvě akropole v západní části, s osídlením mezi nimi.

Vysoké skalnaté srázy poskytovaly přirozenou ochranu oppida na jeho severozápadní straně. Západní a jihozápadní strana oppida byla opevněna fortifikací, tvořenou dvěma souběžnými hradbami, které byly z vnější strany lemované hlubokými hrotitými příkopy. Val byl v základně široký 7m, dochovaná nejvyšší výška valu je 1,7m, z níž lze usuzovat na původní výšku hradby 4-5m. Čelní strana hradby byla postavena z kamenů kladených nasucho, které byly zpevněny svislými kůly. Zvláštností je pokus o jakési dekorativní prvky. Spočíval ve vodorovných pásech z velkých opracovaných kamenných desek, které opticky hradbu rozčleňovaly. Hlavní brána byla dlážděna a měla pro tuto dobu typický klešťovitý tvar, doplněný menším valem, který chránil pramen vody, nacházející se v sousedství brány.

Obě akropole byly opatřeny vlastním opevněním. Jižní akropole mohla sloužit jako sídlo vládce a severní snad mohla mýt kultovní význam. Možno usuzovat podle objevu velmi neobvyklé stavby s oktogonálním půdorysem. Této funkci by odpovídal i objev stop po dřevěném hrazení, které mohlo mít za úkol oddělit tuto stavbu od okolí. Nález fragmentu bronzové pánve (import z Itálie) výjimečnost tohoto místa jenom potvrzuje.

Nejhustější osídlení bylo v sedle na ploše mezi oběma akropolemi, kde byly odkryty kůlové nadzemní stavby se sedlovou střechou a dlážděnou podlahou a také zahloubené chaty.

Podle chronologického zařazení velkého množství nálezů, vzniklo oppidum někdy po roce 150 př. n. l. Vznik oppida v této lokalitě byl podmíněn blízkými ložisky železné rudy, tuhy a polohou v blízkosti stezky, po které se dopravovala sůl. Oppidum zaniklo někdy v 1. stol. n. l., snad v důsledku expanze germánských kmenů.

Mezi nálezy z tohoto oppida patří několik mincí, z nichž jedna zlatá, římská keramická lampička s tlačeným dekorem, žernovy, množství tuhové keramiky, hojně je i zastoupena malovaná keramika s bílými a červenými pásy a se šachovnicovými vzory. Dále pak bylo nalezeno železné nářadí, předměty z bronzu (klíče, kolečka, rukojeť poháru, nožka nádoby římského původu). Je ale zajímavé, že bylo nalezlo velmi malé množství zbraní. Mezi nálezy ozdob patří skleněné korálky, zlomky skleněných náramků a hlavně spony.

více na: www.hrady.cz/trisov

Třísovská lípa

Lípa na naučné stezce vedoucí k Dívčímu hradu s kapličkou Panny Marie z r. 1977. Přemístěna v r. 1989, protože hrozilo její vyvrácení rozrůstající se lípou. Lípa je vysoká 33m, obvod 7,45m. Stáří se odhaduje na 230-400 let.

více na: www.hrady.cz/trisovskalipa