Řeka

Nejdelší česká řeka je 430 km dlouhá, plocha jejího povodí činí 28 090 km2. Původ názvu Vltava je od dob Josefa Dobrovského vysvětlován odvozením z germánských slov wilth, jež znamená dravý či divoký, (německy = wild) a slova ahwa, neboli voda resp. proud či řeka.

Prameny - Vltava má dvě pramenné větve, přičemž za hlavní z nich je považována tzv. Teplá Vltava, jež pramení na Šumavě, na východním úbočí Černé Hory, v nadmořské výšce 1.172 m n. m. Prvních několik kilometrů se říčka nazývá Černý potok, pod obcí Borová Lada pak přebírá název Teplá Vltava. Druhou pramennou větví je tzv. Studená Vltava, pramenící v Bavorsku a překračující české hranice u obce Haidmühle. Od soutoku Teplé a Studené Vltavy poblíž obce Chlum v Mrtvém luhu se řeka nazývá již jen Vltavou.

Přítoky - k větším přítokům Vltavy v průběhu celého jejího toku patří kromě mnoha menších říček a potoků mj. řeky Malše, Lužnice, Otava, Sázava, a Berounka.

Soutok - u města Mělník se Vltava v nadmořské výšce 156 m n. m. vlévá do Labe, jež po průtoku Německem ústí do Severního moře. Ačkoli je v místě soutoku Vltava mohutnější a její tok je proti Labi i delší, nese řeka dále jméno Labe. Toto zvláštní a nelogické zeměpisné pojmenování mají prý na svědomí Keltové, kteří již ve starověku obývali okolí soutoku a za hlavní tok považovali právě Labe.

Vodní díla

Obrovský význam voroplavby a plavby na Vltavě obecně, si již ve středověku vynutil úvahy a pokusy o splavnění této nejdelší české řeky.

První reálné projekty na splavnění Vltavy z Českých Budějovic do Mělníka se objevily až na konci 19. století. První návrhy počítaly s velkým množstvím nízkých jezů (stupňů), s menšími plavebními komorami. Později však do úvah o splavnění řeky vstoupil další požadavek - využití vodní energie. Bohužel tyto dva hospodářské požadavky se vzájemně střetávaly, díky čemuž se jednotlivé navrhované projekty na výstavbu vltavských stupňů značně lišily.

Díky vleklým sporům se začalo se stavbou prvního stupně Vltavské kaskády až v r. 1930 (jez s plavební komorou u Vraného nad Vltavou, dokončeno r. 1935) . Následovala přehrada u Štěchovic z l. 1937-45, dále vodní dílo Slapy z l. 1949-55, a následně několik stupňů, budovaných téměř současně - Lipno I a Lipno II v l. 1952-59, největší přehrada v zemi Orlík v l. 1956-66 a její vyrovnávací stupeň Kamýk nad Vltavou v l. 1956-66. Nejmladšími stupni celé kaskády jsou vodní díla Hněvkovice a Kořensko, vybudované současně v l. 1986-1991.

Ačkoli plány vodohospodářů v 50. l. 20. stol. počítaly s výstavbou ještě dalších přehrad, např. Č. Krumlov a Dívčí Kámen, aby byl energetický potenciál Vltavy využit téměř beze zbytku, zůstalo naštěstí pouze u plánů.

Některé přírodní památky a zajímavosti

Pramen Vltavy - uměle vybudovaná studánka, do níž byla svedena voda z vrchovištního rašeliniště, čímž vznikl symbolický počátek Vltavy. Vltavský luh - nejrozsáhlejší údolní rašeliniště v ČR, chráněné území (I. zóna NP). Mrtvý luh - přírodní rezervace (součást I. zóny NP Šumava) o ploše 394 ha jižně od Volar při soutoku Teplé a Studené Vltavy, rozsáhlé rašeliniště. Čertova stěna - národní přírodní rezervace. V úseku mezi Loučovicemi a Vyšším Brodem se nad hlubokým kaňonovitým údolím Vltavy nalézá rozsáhlé suťovisko - kamenné moře. NPR Drbákov - Albertovy skály - u Nalžovic (okr. Příbram) se nalézají skupiny skalních srázů a suťovisek, porostlé suťovými lesy. Národní přírodní rezervace. Vymyšlená pěšina - naučná stezka, vybudovaná r. 1999 v přírodní rezervaci stejného jména. Přírodní rezervace Šance - vyhlášená r. 1982 za účelem ochrany skalnatých svahů nad údolím Břežanského potoka, jakož i ohrožených druhů živočichů a rostlin. Rezervace zahrnuje i zaniklé keltské oppidum na Šancích. Barrandovské skály - národní přírodní památka, vyhlášená r. 1982 na ploše 11,5 ha mezi Hlubočepy a Malou Chuchlí. Nejstarší geologická rezervace v ČR. Branické skály - zřejmě nejznámější a nejzajímavější skalní útvary na území Prahy. Jde o výrazný geomorfologický prvek na pravém břehu Vltavy. Podolský profil - přírodní památka od r. 1988, původně stěnový lom na pravém břehu Vltavy. Letenský profil - přírodní památka, tvořená dvěma lokalitami na břehu Vltavy a chráněné zejména kvůli bohatým paleontologickým nálezům. Královská obora - jižně od Císařského ostrova se rozkládá významná přírodně krajinářská lokalita s hojným výskytem dřevin a společenstev vzácných živočichů. Baba - skalní útvary na břehu Vltavy na severu Prahy se zachovalými společenstvy teplomilných rostlin. Přírodní památkou vyhlášeno r. 1982. Větrušická rokle - národní přírodní rezervace od r. 1969 nedaleko obce Větrušice. Lokalita je chráněna díky výskytu teplomilných společenstev skalních stepí a lesostepí. Údolí je též významnou geologickou lokalitou. Úpor - přírodní rezervace. Rozsáhlý komplex převážně dubotopolového lužního lesa v cípu soutoku Vltavy a Labe pod Mělníkem.

Některé technické památky

Most Horní Vltavice - 35 metrů dlouhý most s charakteristickými 6 m vysokými železobetonovými oblouky, dokončen r. 1926, kulturní technická památka. Rechle Lenora - krytá dřevěná lávka na třech kamenných pilířích přes Teplou Vltavu sloužila k zachycování a třídění plaveného dřeva z r. 1870. Soumarský most - původně brod a později most (dnes silniční) přes Teplou Vltavu na trase tzv. Zlaté stezky. Nástupní místo vodáckého splouvání Vltavy směrem do Nové Pece. Na Rechlích Český Krumlov - jez s mostem (lávkou). Dřevěná lávka, je krytá, a v minulosti sloužila k zadržování a počítání plaveného dříví. Její stáří je odhadována na více než 200 let. Lazebnický most v Českém Krumlově - dřevěný silniční most, spojující část zvanou Latrán s historickým jádrem města. Vyzdoben sochami Ježíše Krista a sv. Jana Nepomuckého. Dlouhý most - České Budějovice - silniční most, spojující západní části Budějovic s centrem města, z r. 1998. Jedná se o ocelovou zavěšenou konstrukci. Týn nad Vltavou - historický ocelový most z r. 1892, stojí na místě původního dřevěného mostu ze 13. stol., má dvě 60 metrová pole s jedním kamenným pilířem uprostřed. Železniční most Červená nad Vltavou - Ocelový železniční viadukt přes údolí Vltavy byl vybudován v l. 1886-89 novou metodou bez použití lešení. Žďákovský most - 543m dlouhý silniční most nad údolím Orlické přehradní nádrže. Elegantní jednoobloukový most, vybudovaný v l. 1957-67, byl největší konstrukcí tohoto typu v Evropě. Štěchovický most - elegantní jednooblouková konstrukce, vybudovaná v l. 1937-39. Od r. 1965 je most národní kulturní památkou. Barrandovský most - silniční železobetonový most o celkové délce 352m a šířce 40-55m. Most, jenž je součástí pražského Městského okruhu, má v každém směru 4 jízdní pruhy a patří k nejvytíženějším dopravním stavbám v ČR. Do provozu byla jižní polovina uvedena v r. 1983, severní část r. 1988. Karlův most - jeden z nejstarších mostů ve stř. Evropě. Založen r. 1357 Karlem IV., budován Petrem Parléřem na místě původního Juditina mostu. Do r. 1841 byl jediným mostem přes Vltavu v Praze. Jeho délka je 515,76m, šířka 9,5.m. Most je tvořen 16 oblouky a je vyzdoben 30 barokními sochami. Hlávkův most - první pražský betonový most, vybudovaný ve dvou etapách, v l. 1908-12. Most je bohatě sochařsky vyzdoben. Negrelliho viadukt - druhý nejstarší pražský most přes Vltavu. Železniční dvoukolejný most byl vybudován v l. 1845-59. Most je 1110m dlouhý a je tvořen cekem 87 oblouky. Masarykův most v Kralupech nad Vltavou - tříobloukový železobetonový most vybudovaný v l. 1926-28. Celá konstrukce, podepřená dvěma pilíři, je 200m dlouhá, technická památka.

Jiráskův jez - v Českých Budějovicích. Válcový jez s vodní elektrárnou a s vorovou propustí byl vybudovaný v l. 1927-29. Zdymadlo Trója - Podbaba - postaveno v l. 1899-1902 v rámci splavnění Vltavy mezi Prahou a Mělníkem. Vodárna Podolí - vybudována v l. 1925-29. V l. 1956-65 podle původního návrhu rozšířena. Novoklasicistní stavba je památkově chráněna. Kromě zásobování vodou slouží část expozici Muzea vodárenství. Malostranská vodárna - technická památka, postavená r. 1562 na místě staré dřevěné vodárny. V 17. století byla renesančně přestavěna. Zásadní rekonstrukci prodělala v l. 1987-88. Vraňansko - Hořínský plavební kanál - z levého břehu Vltavy se odpojuje 10km dlouhý plavební kanál, nahrazující nesplavný úsek původního řečiště Vltavy směrem k Mělníku. Součástí kanálu jsou zdymadla v Hoříně, zprovozněná v r. 1905, dnes technická památka.

více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vltava nebo https://www.visitvltava.cz/

Vltava na ČT

• Hledání ztraceného času - Vltava v obrazech (3): https://www.ceskatelevize.cz/porady/873537-hledani-ztraceneho-casu/201324246000268-vltava-v-obrazech-3
  

• Vodácká putování - Vltava: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10130001296-vodacka-putovani/407233100141002-vltava
  

• Ostrovy zapomenutého klidu - Vltavský luh: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/888008-ostrovy-zapomenuteho-klidu/491214107600011-vltavsky-luh
  

Vltava na YouTube

• Řeka Vltava: https://youtu.be/sqAg6ZFgrdY

• Vltava letecky - přeprava z Prahy na Slapy: https://youtu.be/08GFU_89peg
  

• Splavnění Vltavy do Českých Budějovic: https://youtu.be/JY-dEr7FYII